Tři přelomy lidského života
| Smrt kamarádovy ženy a rozloučení se s ní v Obřadní síni v Praze Motole mě přivedlo k následné písemné formulaci mého dávného “poznatku”. Průběh lidského života lze totiž členit všelijak. Jednou z možností je např. činit tak z hlediska kolektivních setkávání se:-) |
- Nejhezčí je nejspíš období prvních svateb, tj. své i svých blízkých (sourozenců a kamarádů). Nejhezčí proto, že má člověk výdrž, a tak si dokáže naplno užít všech mlsků, alkoholu, fyzicky náročného veselí i ponocování, které svatební veselice nabízí.
- Dalším výrazným mezníkem v životě člověka je období svateb dětí, jak vlastních, tak i dětí svých blízkých. Tady už bývá člověk limitován omezeními, která mu Život postupně přinesl, takže alkohol nepije, protože buď abstinuje, nebo prostě jen řídí automobil, kterým se bude chtít s partnerem, či partnerkou dostat včas domů, mastné vynechá, protože ho bere žlučník, sladké jen ochutná, protože má nadváhu, ani si pořádně nezatancuje, protože ho bolí kyčle nebo páteř a ponocovat nebude, protože by pak celý týden v práci nestál za nic …:-D
- Nakonec pak přichází období pohřbů našich blízkých. Tahle závěrečná fáze, pokud se na ni nedokáže člověk podívat s humorem, je pak nejsmutnější, protože člověka postupně opouští nejenom jeho sourozenci a kamarádi, ale vlastně vše, co měl kdy rád, tj. jak reálie (konkrétní místa, budovy, stroje i přístroje), tak se přestávají psát knížky, inscenovat divadelní představení i natáčet filmy, kterým by člověk rozuměl, či spíše se kterými by se dokázal ztotožnit natolik, aby ho dokázaly zaujmout a mj., což já kupodivu vnímám nejintenzivněji, ze světa se vytrácí vůně a chutě, které jsem měl rád a po kterých se mi občas nebetyčně stýská:-(
1.3.2009
