Sedlářské nýty


Ve svém povídání o tom, jak dělám přepravky (popis “mé” oblíbené technologie výroby přepravek obecně, přepravka RC modelu offroad motocyklu RadioShack Honda CR250R a přepravka RC modelů silničních motocyklů v měřítku 1/5) se zmiňuji o přichycení popruhů sedlářskými nýty, a předpokládám, že “každý” ví, jak se to dělá. Jenomže jsem si uvědomil, že já to vím jen díky tomu, že jsem to okoukal od svého otce a že nejspíš existuje řada lidí, jejichž otec sedlářské nýty nepoužíval a pokud by je dostali do rukou, nebudou si s nimi vědět rady. Takže pro ně je určeno mé následující povídání.
 
 
A jako obvykle varuji: na těchto řádcích pouze popisuji to, jak to dělám já (v tomto případě vlastně, jak to dělával můj otec), netvrdím, že je to tak “správně”, pouze, že mně se to osvědčuje. Takže pokud mě budete následovat, činíte tak na své vlastní nebezpečí.
 
 
Nejprve tedy, co to jsou “sedlářské nýty”, jak fungují a k čemu je používám:
 

2353541_IMG.jpg

2353542_IMG.jpg
Sedlářské nýty jsou duté nýty, vyrobené z tenkého plechu, zakončené minimálně na jedné straně hlavičkou, která vypadá jako cvoček. Vytváří nerozebiratelné spojení tím, že se nýt s větším otvorem v kratším čepu nasadí na čep nýtu tenčího a delšího (viz. obrázek napravoú) a zalisují se do sebe. Vyrábí se o rúzných délkách a různých průměrech hlaviček a dnes i o různé barevnosti a povrchové úpravě.

Já dávám přednost klasické stříbrné barvě a používám je na mechanicky namáhaná spojení textílií nebo kůže. Nejčastěji ale k opravám natržených popruhů a madel tašek, batohů a pod., nebo k jejich vytváření, přičemž postupuji následujícím způsobem:


2353546_IMG.jpg

2353549_IMG.jpg
 
Nejprve vyberu nýty takové, u kterých je delší tenčí čep o několik mm delší než součet tlouštěk spojovaných materiálů. Je třeba počítat s tím, že se tloušťka materiálů (v důsledku slisování) jejich spojením mnohdy razantně zmenší. Každopádně platí, že je lépe použít delší nýt, než kratší.

Do spojovaných materiálů je potřeba udělat co nejtěsnější otvory - do textílií a kůže je vyseknu průbojníkem (lze ho koupit v železářství), do papírové lepenky ocelovou (rýsovací) jehlou nebo pletacím drátem a do popruhů utkaných z plastových vláken (jako je na obrázku nalevo) ocelovou jehlou nebo pletacím drátem nahřátými nad plamenem plynového hořáku (pokud je otvorů mnoho, udělám si speciálně tvarovanou drátěnou smyčku na elektrickou páječku).

Pokud je jeden ze spojovaných materiálu nedostatečně pevný (papírová lepenka, řídce tkaná textílie nebo příliš tenká kůže), přidávám na jeho straně zpevňující vrstvu (nejčastěji kůži nebo koženku - viz. obrázek napravo)

Na nýt s tenčím, delším čepem, nasunu postupně všechny spojované vrstvy a z druhé strany je “zajistím” druhou částí nýtu s tím, že ho nasunu vší silou svých prstů. No a nyní nastává ta nejdůležitější a nejvzrušující fáze celého procesu - nýty slisuji tak, že spodní (delší) opřu o pevnou podložku. Pokud to jde, o ocelovou podložku, nejčastěji na svěráku. Pokud to nejde, pak plochou kladiva nebo palice, kterou vší silou levé ruky tlačím proti úderu kladiva pravou rukou.

Ten úder potřebuje určitý “grif” - měl by být krátký, razantní a kolmý na osu nýtu. Počítejte s tím, že prvních pár nýtů spojíte “všelijak”. Jelikož se jedná o nerozebiratelný spoj (při troše šikovnosti jej lze přeštípnout štípačkami, ale hrozí, že při troše nešikovnosti přeštípnete i spojované materiály), doporučuji vám si prvních pár nýtu spojit “na nečisto”.
 

6.11.2005


Co je nového u kamarádů:

MoNaKo - MOdelařina NA KOleně
MoNaKo - veškeré informace (nejen) o modelech lodí
RC.305
RC.305 - stránky věnované RC autům, scale a expedicím.