MoDiNaKo (Moje Dílna Na Koleně)
15.1.2009 Ach mé modýlky jak na vás Cingerův stoleček pod každý stromeček 31.12.2005
Jak praví klasik, nejhorší srážka je srážka s blbcem.
Za sebe pak dodávám, že mnohem horší je srazit se s kolektivem blbců, protože jak blbce jedince nikdy neusvědčíte z blbství, ale alespoň můžete doufat v jeho “slabou chvilku”, kdy by mohl být ochoten to alespoň na okamžik připustit, pak u kolektivu blbců jste absolutně bez šance, protože i kdyby u některého z nich “slabá chvilka” nastala, všichni ostatní ji okamžitě zaplaší vzájemným ujišťováním, že blbci jsou pouze ti mimo jejich kolektiv:-D
A já měl to štěstí, že jsem se hned na počátku svého návratu k modelařině setkal s kolektivem podobného ražení:-D
A to slůvko “štěstí” myslím upřímně, protože díky nim jsem se mnohem rychleji a snáze skamarádil s řadou skvělých lidí modelářů:-) a mj. získal i inspiraci ke zde popisované MoDiNaKo, která se stala nosným prvkem mého PF 2006
Neboť jeden z členů zmiňovaného kolektivu, ve snaze mě urazit, mě nazval “modelářem z gauče”:-D
Jeho výrok se mi ale zalíbil natolik, že jsem ho přijal za své osobní modelářské krédo a současně od toho okamžiku jsem v sobě začal nosil touhu tuto jeho představu zhmotnit:-D
Ale až navázání spolupráce s webem
mě přivedlo k následujícímu nápadu :-)
Jak už sám název napovídá, vznikla MoDiNaKo jako projev obdivu k tomuto webu. Jedná se vlastně o jakýsi skládací mobilní ponk. Po rozebrání nezabere téměř žádné místo. Lze ji použít jak v předsíňce panelového domu, tak na břehu rybníka nebo na závodní dráze :-D
MoDiNaKo se stala nosným prvkem mého PF 2006, které inspirovalo kamaráda k následující básnické kreaci, kterou tu s jeho laskavým svolením publikuji:-)
Hele táto ukliď stůl
na večeři slavnostní
nečum na mě jako vůl
nebo ty krámy poletí
v hlavě zazvonil zvoneček
dřevo proužek kůže a čas
a je tu Cingerův stoleček
Když web
vyhlásil soutěž o nej, nej dílnu (nejzajímavější, nejhezčí, nejoriginálnější, nejlépe vybavená nebo nejšílenější), s MoDiNaKo jsem se jí bez zaváhání zúčastnil.
Překvapilo mě, že někteří hodnotící brali můj žertík vážně. Nejvíce mě pobavil jeden příspěvek v komentářích, ve kterém se autor vyznává, že “…ale osobně si nedovedu představit řezat něco na koleně s nějakou přesností.”
Nicméně si nejsem jistý tím, zda to nebyla recese na druhou a já tomu diskutujícímu naletěl, že svou nedůvěru myslí vážně, zatímco on se představou této mé představy o něm dobře baví :-D
Pro jistotu proto nabízím i pohled na můj multifunkční multimediální i modelářský stůl v jednom.
