Moje objevené “Ameriky”

Díky tomu, jak televize o svátcích na nás diváky chrlí pohádku za pohádkou, a díky mé konfrontaci s mým okolím, jsem si uvědomil, jak aktuální, především ty klasické, pohádky jsou, a zároveň jsem s překvapením zaregistroval, jak většina lidí tuto jejich aktuálnost ve vztahu k současnosti nevnímá, protože “to jsou pohádky”, kdežto to, co se děje kolem nás, “je realita”:-)

Nedá mi to, abych alespoň dvě konkrétní souvislosti tady nezmínil.

Na tu první jsem narazil v pohádce “Obušku, z pytle ven”. Jakkoli bychom asi těžko hledali někoho, kdo by nesouhlasil s kouzelným dědečkem, že k “ubrousku, prostři se” a “oslíčku, otřes se” prostě patří i “obušek, z pytle ven”, aby ochránil první dva dary před bezohlednými šizuňky, přesto značné procento našich spoluobčanů, stejně jako hrdina pohádky, odmítá armádu a žije v naivní představě, jak jsem se tu nad tím nedávno zamýšlel, že všichni šizuňkové světa jim nebudou škodit jen proto, že budou respektovat jejich “neutralitu” …

Druhou velmi realistickou souvislost se současným událostmi v závislosti na rozbíhající se celosvětové finanční krizi mi připomněla klasická ruská pohádka “Finist, jasný sokol”, resp. v ní použitý motiv polévky ze sekyrky (ale jistě znáte i jiné varianty, tj. např. z hřebíku nebo kamene a pod.). Okamžitě se mi vybavil článek iDNES o tom, že vymlouvajíce se na finanční krizi, české firmy budou na Vánoce šetřit, ale čeští šéfové o odměny nepřijdou. A jakkoli bychom opět našli málokoho, kdo by se potutelně neusmíval nad hloupostí toho, kdo dotuje v pohádce chytrolína tím, že mu na svůj úkor dá do polévky vše, co chytrolínovi schází, přesto většina z nás našim šéfům, ale např. i politikům, se stejně spokojeně nevědomou hloupostí dotuje jejich odměny … Doporučuji vám přečíst si poněkud drsnějším slovníkem (který ale nemá vliv na vysokou pravdivostní hodnotu popisu) napsaný metodický rozbor, jak to mnozí z těch šéfů a politiků dělají.

26.12.2008