|
|
Tak jsem objevil další “ameriku” - “všichni” tu informaci znají, ale nikde se jí nedočteš. Tedy až na, dle mého, příliš drobnou větičku, umístěnou příliš ke konci v návodu k použití toho kterého malého modelářského spalovacího motoru
Kdyby bylo po mém, dal bych jí hned na začátek, a to co největším písmem!:-) Ale protože po mém není, dávám ji alespoň na úvod bloku příspěvků o malých modelářských spalovacích motorech.
|
Ještě více než k elektronům mi mé srdce nepřirostlo k “vachlátkům” (součet “vachlátek” před chemickou reakcí se rovná součtu “vachlátek” po chemické reakci):-D
Tím chci říci, že nejsem chemik a nedokáži tudíž vysvětlit a zdůvodnit, proč se palivo používané v malých modelářských spalovacích motorech chová tak agresivně (především korozivně) vůči (nejenom) materiálům, ze kterých jsou vyrobeny jejich jednotlivé konstrukční prvky. Z vlastní zkušenosti mohu jen potvrdit, že tomu tak skutečně je.
Proto je nejenom rozumné, ale přímo nezbytné, pokaždé, kdy se v motoru ocitne palivo (obvykle po jízdě, ale může se i stát, že z nějakého důvodu motor v konečném důsledku ani nenastartujete a model i motor na čas odložíte), ošetřit ho neprodleně tzv. “After Run” olejem.
Aby se, především antikorozivní, účinky tohoto oleje mohly co nejlépe uplatnit, je třeba docílit, aby pokryl pokud možno celý vnitřní povrch motoru, a to včetně ložisek.
Sečteno a podtrženo:
Proto je třeba pokaždé po té, kdy byl motor vystaven účinkům paliva, vyšroubovat svíčku a sejmout filtr sání a do válce i pod něj, tj. do hrdla karburátoru, kápnout pár kapek After Run oleje a motor několikrát protočit, aby mohl olej proniknout do všech vnitřních prostorů motoru a ošetřit a ochránit tak vše, co bylo vystaveno agresivním účinkům paliva.
Složení oleje umožňuje, aby při následném provozu motoru shořel s palivem bez jakýchkoli negativních následků pro motor.
|
16.9.2008
