Když regulátor nereguluje 2
Jedou technik, obchodník a IT spolu autem, když náhle, zcela bez varování chcípne motor a auto se zastaví.
Technik povzdechne: “Asi bych se měl podívat na motor a zkusit ho opravit”
Obchodník okamžitě vytahuje mobil a navrhuje: “Nebude lepší zavolat autoservis?”
IT nesměle podotkne: “A co kdybychom zkusili pro začátek jen vystoupit a nastoupit?”
| Jako člověk, který se zabývá mj. i počítači, který současně není nijak velký kamarád s elektrony a který navíc rád čte klasickou scifi literaturu (K. čapek, R. Bradbury), jsem s rostoucí komputerizací lidstva, projevující se zvyšující se soběstačností a rostoucí arogancí software (zatím co Windows 95 se mnou většinu svých návrhů předem probíraly, pak Windows XP už mi většinu svých, především aktualizačních, kroků jen oznamují, byť ještě většinu z nich nechávají prostřednictvím 3 tlačítek “ANO”, “NE” a “STORNO” mnou odsouhlasit, Windows Vista mi velmi často ponechávají k dispozici již jen tlačítko “OK”, aby dokud ho nestisknu nereagovaly, a když ho stisknu, tak bez diskuze natvrdo uzavřely rozpracovanou aplikaci a jednoduše ji vypnuly! A to nemluvím o počítačích, které se stále více zabydlují i v těch nejobyčejnějších věcech denní potřeby - celou zimu mě trápil automobil, jehož “centrální řídící jednotka”, která reagovala, jak se nakonec ukázalo, na informaci neexistujícího čidla tak, že zcela bez logiky odmítala vždy zhruba po týdnu od poslední “opravy” spustit motor) se snažím nemyslet na to, jak si, podobně jako Čapkovy ROBOTi, počítače s námi dělají, co chtějí a jen nám ponechávají iluzi, že si s nimi víme rady, což v praxi znamená, že obvykle “pro začátek” nesměle zkusíme jen “vystoupit a nastoupit” … |
Jakkoli mám raději, když si mohu co nejvíce parametrů zařízení nastavit dle svého, stále častěji podléhám své pohodlnosti a ponechávám vše na “automatice” (nejmarkatněji to na sobě pozoruji při fotografování).
Na základě své zkušenosti s regulátorem s nedostatečnou kvalitou pro motor s nižším počtem závitů jsem si pořídil vodotěsný obousměrný regulátor s brzdou hawk 93060 (pdf, 1,28 MB), který nemá jediný regulační prvek. Netuším sice jak to dělá, ale pravdou je, že většinou vše, tj. směr jízdy i brzdu, ev. zpátečku nastaví správně.
Občas se ale stává, že se vše zpřehází a regulátor reguluje bez vší logiky.
Nemá smysl popisovat tu všechny mé “slepé uličky výzkumu”, snad jen jedinou, kdy jsem vše povypínal, a to včetně všech nastavení trimů, exponenciálů, reverzů a pod. ve vysílači, a po pár minutách nejprve zapojil vysílač, po té elektroniku v modelu a nakonec znovu nastavil všechny atypické hodnoty ve vysílači.
Dnes už ale vím, že stačí jen “vystoupit a nastoupit”:-)
| Sečteno a podtrženo: Tento postup se mi osvědčil na plně samonastavitelném vodotěsném obousměrném regulátoru s brzdou hawk 93060 (pdf, 1,28 MB), který nemá jediný regulační prvek, ale věřím, že bude platit i pro jiné zcela samonastavitelné regulátory. Pokud se začne chovat nelogicky, tj. samonastaví se špatně, postačí, když odpojím jeden přívod od akumulátoru a párkrát škrtnu konektory o sebe, čímž (domnívám se) počítač v regulátoru “vynuluji” (”vystoupím a nastoupím”:-D) a on se po následném připojení akumulátoru nastaví správně. Pro ty však, kteří by mě chtěli následovat, je nezbytné, aby si, stejně jako já, uvědomovali možné riziko svého činění - každá slaboproudá elektronika nemá ráda špičky napětí (dokonce existují bomby, které mají nad nepřítelem vytvořit výboj takové velikosti, že zničí všechny jeho počítače, tj. nejenom ty, které ovládají rakety a řídí palbu, ale i ty, které řídí motory jeho “samohybů”!) a mnou aplikované škrtání konektory vytváří nebezpečné špičky napětí, které by mohly regulátor zničit! Já osobně však spoléhám na všeobecnou vzrůstající “blbovzdornost” všech lidských výrobků. |
25.8.2008
