Netušená nebezpečí pro RC automodeláře v pražských parcích
Byl jsem si dnes ověřit funkčnost mých víkendových úprav mechanismu řízení RC modelu motokrosového motocyklu RadioShack Honda CR250R. Nešlo mi o plnohodnotné drandění, ale pouze o krátké testování, a tak jsem vyrazil jen s jednín akupackem do parku nedaleko mého bydliště. Uvítala mě jednak cedule zakazující jízdu na kole i volné pobíhání psů a také jeden volně pobíhající pes. Jakmile jsem model motorky vybalil a uvedl do chodu, seběhlo se kolem nás (míněno mě a modelu) jenak to jedno psisko a pak chumel kluků ve věku cca 8 až 12 let, kteří byli do té doby víceméně chaoticky rozptýleni po parku. Psa naštěstí jeho pán velmi rychle odvolal, ale kluci se hned pustili mezi sebou do diskuze, co to je za motorku, kolik stála, kde jsem jí koupil, jak rychle jezdí, zda bych je s ní nechal chvilku jezdit a pod., přičemž příslušné, jimi prodiskutované téma vždy zakončili dotazem z úst pravděpodobně jejich kápa směrem ke mně. Odpovídal jsem na jejich dotazy, jak nejlépe jsem uměl, a snažil se dostat se s motorkou z jejich fyzického dosahu, což bylo velice obtížné, protože jsem na jednu stranu potřeboval být, vzhledem k povaze testování, modelu co nejblíže, přičemž klučičí zvědavost vytvářela jakýsi magnetismus, který kluky posouval všude, kam mířila i motorka, takže mi připomínali mihotající se a přelévající se obrovské hejno malých rybek z přírodopisných filmů Jacques-Yves Cousteaua. Rozhodl jsem se tedy “pustit” ji dále na trávník uprostřed parku. A tehdy promluvil takový nenápadný, drobný kluk, který doposud jen naslouchal, takže do štěbetání zbylých kluků náhle nepřeslechnutelně zazněla jeho nezúčastněně lakonická věta: Tam bych, pane, nejezdil. Tam jsou hovna. A měl pravdu. Nejsem pejskař, a tak jsem netušil, jak dokáží být psí exkrementy lepkavé - byly nejenom ve vzorku pneumatik, ale také mezi “korálky” chráničky, na botě, v kloubech nohy i na lokti jezdce, a má snaha očistit motorku spadlými listy stromů je jen zatlačila do dalších škvír … … takže jsem uchopil model motorky do jedné ruky a s prázdnou (ale nešpinavou) přepravkou na rameni ruky druhé a hlavou vztyčenou jsem odcházel “středem” … … abych doma poctivě motorku i jezdce vydrhnul kartáčem a saponátem pod sprchou:-D
