Proč zabíhat nejenom (ale především) modelářské motory?


 

 
Jak jsem nejednou na tomto svém webu deklaroval, nemám k “elektronům” ten správný vztah. A tak se strojař ve mně pořádně zastyděl, když se kamarád podivil nad tím, že elektromotory svých modelů nezabíhám, natož abych se věnoval jejich údržbě.
 
Uvědomil jsem si, že další “objevená Amerika” je na světě a s potěšením jsem se pustil do pokusu ji pojmenovat:-)
 
 
Nejprve tedy pár slov, proč vůbec je třeba zabíhat u RC modelů nejenom motory, a to nejenom ty spalovací, zvláště když ty “dospělé” motory už vlastně zabíhat není ani třeba. Proto je ale nutné trošku zabrousit do teorie technologie výroby.
 
Každý výrobek vzniká tak, že nějakým způsobem (např. litím, kováním nebo nejčastěji obráběním) se přeměňují suroviny nebo polotovary.
 
Výsledná cena výrobku je pak mj. dána, kromě ceny suroviny, množstvím a náročností operací, potřebných k docílení požadovaného tvaru a přesností výsledných rozměrů, tvarů a povrchů. Přičemž právě přesnost má na cenu vliv nikoli lineární (2x větší přesnost by zvýšila cenu 2x, trojnásobná přesnost výslednou cenu 3x, pěti násobná 5x atp.), ale tzv. exponenciální (takže zjednodušeně řečeno, 2x větší přesnost zvýší cenu 4x, trojnásobná přesnost výslednou cenu 9x a např. pětinásobná dokonce 25x, atp.).
 
A zatímco u “dospělých” výrobků již technologický pokrok způsobil, že základní dosahovaná přesnost za přijatelnou cenu je dostatečná pro provoz např. i motorů, pro malé rozměry součástek modelářských motorů to zatím neplatí.
 
Každý obrobený povrch je ve skutečnosti více nebo méně hrbolatý. A to i takový, který se na pohled jeví jako dokonale, ba přímo zrcadlově hladký. Pokud se tedy mají po sobě tyto povrchy posouvat (píst ve válci, hřídel v třecím ložisku a pod.), je třeba jejich “hrbolatosti” co nejvíce eliminovat.
 
Zásadním způsobem to ovlivňuje přesnost výroby, což je, jak jsme si řekli, záležitost finanční - jiná bude cena hřídele obrobeného na soustruhu rychlým pohybem nože, kdy jsou na povrchu pouhým okem patrné vroubky od nástroje, a jiná bude cena hřídele, jehož povrch je kromě přesného soustružení ještě broušený a nakonec přeleštěný tak, že se jeví na pohled i omak hladký.
 
Částečně pomáhá eliminovat “hrbolatost” vzájemně se po sobě pohybujících se povrchů mazivo, ale i tak je třeba, především na počátku, “hrboly” navzájem olámat, obrousit a ohladit. Jako takový extrémně názorný příklad si můžeme představit dva smirkové papíry, které když budeme o sebe hrubými stranami dostatečně dlouho třít, budou po sobě nakonec relativně snadno klouzat.
 
Při záběhu je třeba mít na mysli, že v důsledku tření se uvolňuje teplo. Část ho odvede mazivo (proto při záběhu modelářského malého spalovacího motoru volíme extrémně bohatou směs paliva, které plní i funkci maziva) a částečně se tomu bráníme tím, že povrchy vůči sobě třeme pomaleji, tj. nejdeme hned na plný možný výkon zařízení. Dá se říci, že teplota je nepřímým indikátorem dosažené míry i kvality záběhu.
 
Celou záležitost komplikuje skutečnost, že při různých režimech (volnoběh, ustálené zatížení, maximální výkon, ev. povlovná nebo maximální akcelerace) se o sebe součástky třou a opírají jinak a na jiných místech vzájemného dotyku, takže docílit optimálního záběhu je více méně “šamanina”:-) Je to jako např. s vařením - někdo může naprosto přesně dodržovat předepsané receptury, a jím vytvořené jídlo přesto není téměř k jídlu, a jiný tu dá některé ingredience o špetku více a jiné maličko méně, ale výsledný pokrm je prostě skvost!:-) Podobně, někdo motor “cítí” a někomu zkrátka není dáno:-)
 
 
Sečteno a podtrženo:
 
Je třeba říci, že záběh motoru (jedno jestli elektro nebo spalovacího) nemá tak velký vliv na jeho životnost, zato má zcela zásadní vliv na jeho výkonové parametry.
 
Pokud tedy špatně zaběhne motor svého modelu modelář, který nemá, jako já donedávna, ambice závodit, nic fatálního se nestane - model mu prostě nebude jezdit tak, jak by mohl. Pokud ale špatně zaběhne motor svého modelu, resp. celý model, modelář závodník, má téměř absolutní jistotu, že nad srovnatelným modelem se správně zaběhnutým motorem, resp. celým modelem, nebude mít šanci zvítězit - a naopak, pokud svůj motor zaběhne optimálně, má velkou šanci vítězit i nad modely s motory papírově výkonnějšími, ale ne tak dobře zaběhnutými. A tak už i jen proto stojí za to, věnovat záběhu motoru svého modelu, resp. celého modelu, patřičnou pozornost.
 
Zároveň je třeba mít na mysli zásadní skutečnost, že docílit kvalitního záběhu není zas tak docela jednoduché a jednoznačné - při žádném nebo špatném záběhu může dojít k tomu, že “hrbolky” na vzájemně se troucích površích se z hlediska jejich funkce buď olámou nebo ohladí na špatných místech nebo do špatných tvarů.
 
Takže pro člověka bez zkušeností nebo s nedostatečným technickým cítěním je rozumně nepodlehnout falešnému studu a raději si nechat (především spalovací) motor zaběhnout důvěryhodným kolegou, či specializovanou firmou, nebo se alespoň přidržet doporučení výrobce, ev. rad zkušenějších modelářů.
 

 

14.7.2008


Co je nového u kamarádů:

MoNaKo - MOdelařina NA KOleně
MoNaKo - veškeré informace (nejen) o modelech lodí
RC.305
RC.305 - stránky věnované RC autům, scale a expedicím.