První dojmy

z RC modelu motocyklu GRAUPNER Suzuki RM250

Po té, co mě potěšila menší sestra tohoto modelu, jsem si po další návštěvě prodejny Hobbyteamu odnášel i tuto hračku …

Takže můj minulý povzdech o nutnosti vyhlásit si zakáz nejenom návštěv knihkupectví, ale i modelářských prodejen, protože z obou nedokáži odejít s prázdnou, nabyl na ještě větší aktuálnosti!:-D

I v tomto případě se opět jedná o hračku, protože:

dálkové ovládání je neproporcionální a bez možnosti změny frekvence, takže se dvěma modely současně si nezazávodíte;
některé spoje (např. upevnění os kol nebo přední vidlice do “brejlí”) se mi nepodařilo rozšroubovat a podezřívám je, že jsou jen slisované;
o valivých (kuličkových) ložiscích si nemůže model ani snít - přesto se vyznačuje dle mého překvapivě malými pasivními odpory;
neexistují náhradní, natož pak tuningové díly;
jakkoli se model tváří jako offroad (odpružení obou náprav je funkční), uspokojivě zvládá jízdu pouze po zpevněném povrchu, tj. především na asfaltu, byť i hrbolatém a byť si na něm model odírá opěrné plastové prvky.

Krabice s modelem obsahuje, kromě stručného, ale názorného obrázkového manuálu, jednu 9V baterii k napájení vysílače, který nemá ani vypínač (!), a NiMh akumulátor 6V/800mAh k napájení modelu, a to včetně nabíječky 2C, tj. s dobou nabíjení 5hodin.

Krabice modelu se navíc hrdě chlubí, že model je trvale pod kontrolou “GYRO” technologie. Za tímto bombastickým prohlášením se ale skrývá jen klasický setrvačník tvořený mohutným kovovým prstenecem pod pneumatikou zadního kola. Takže je jasné, že v okamžiku, kdy se setrvačník netočí, resp. se model nepohybuje dostatečně rychle, pak gyroefekt setrvačníku nestačí na to, udržet model ve vzpřímené poloze.

Tehdy nastupuje funkce výše zmíněných bočních opěrek, které nedovolí modelu větší boční náklon, než ten, kdy kombinace třecí síly a akcelerace modelu, dokáže prostřednictvím setrvačníku (zadního kola) model ještě vzpřímit.

Dlužno říci ale, že tento větší model má mírný přebytek výkonu i rychlosti, takže ho neohrozí jak drobné zpomalení v důsledku např. najetí na překážku nebo úmyslným ubráním “plynu”.

Tento přebytek výkonu dokonce umožňuje, jak je patrné z videozáznamu, rozjetí modelu z nulové rychlosti, kdy model leží na boku a opírá se o boční opěrky.

Přesto ani tento model jiný, než pevný, byť hrbolatý, povrch dráhy nezvládne, což je také patrné ze zmiňovaného videozáznamu.

Tvar makety levého zadního ramene a řetězového převodu (obr. vlevo dole) dávají tušit (nepodařilo se mi zadní nápravu rozebrat), že kolo je poháněno stejně jako RC model motocyklu JAMARA (obr. vpravo dole) soustavou ozubených kol.

Bytelný rám modelu je sešroubován ze dvou tvarových plastových výlisků …

Uvnitř rámu se nachází uchycení a odpružení zadní nápravy, dále deska s elektronikou …

… a mohutným mechanismem řízení s pákou, která z jedné strany ovládá natočení přední vidlice …

… a z druhé strany je ovládána elektromagnetem s čepem.

Nečekanou přehršel radosti a zábavy mi přinesla figurka jezdce, kterou lze od modelu oddělit a která má množství kloubů, které ji umožňuji nastylizovat do nepřeberného množství reálných pozic.
A to nejenom na stroji (viz. galerie obrázků na konci příspěvku), kdy zvláště při jízdě to působí příjemně věrohodně, ale i mimo něj, díky mechanizmu umožňujícímu zasunout příchytky do boty.

Sečteno a podtrženo:

Pokud neprahnete po tom si s RC modelem motocyklu zazávodit (a je jedno, jestli se soupeři nebo jen sám se sebou) a stačí vám si jen tu a tam zajezdit s modelem na pouhých dvou kolech (třeba tak, jak je to vidět na těchto videozáznamech) a máte k dispozici vhodný prostor s dobrým povrchem (např. asfalt na parkovišti - rozhodně ale nepočítejte s tím, že model zvládne offroadovou dráhu), pak i tenhle model je pro vás to pravé.

Oproti své menší sestře pak za jen mírně vyšší cenu navíc nabízí:

mírný přebytek výkonu
místo 4 AA baterií zdroj energie v podobě NiMh akumulátoru včetně nabíječky
univerzální figurku jezdce - míněno tak, že by jím nemusela pohrdnout nejedna holčička:-)

Na závěr jsem pro potěchu oka vytvořil galerii obrázků s různě nastylizovanou figurkou jezdce.

Musím přiznat, že jsem se u toho “vyřádil”. Mým celoživotním koníčkem jsou filmy a vždy mě vzrušovaly filmy animované, takže jsem jich amatérsky i pár vlastních vytvořil. “Hra” s figurkou mi tuto činnost velmi příjemně evokovala:-)

Např. pamětníkům mého věku by mohla být tato pozice jezdce povědomá - takto jsme jezdívali, coby teenejdři na dvousedadlové Jawě 20 před cca 40 lety, abychom dali najevo, že jsme “drsní frajeři”!:-D Tj. zadek na napnutých nohách bylo třeba umístit na zadní část sedačky patřící spolujezdci a uvolněně se nahrbit dopředu, přičemž k “dobrému tónu” patřilo mít na čele (nikoli na očích!) nasazeny brýle proti slunci:-D