Povídání o 6. závodu

RC Moto GP Čelákovice 2009 (27.9.2009)

aneb den plný šťastných náhod

Moje žena sice tvrdí, že můj den začal tím podělaným nahoru, a tak není divu, že jsem dopadnul tak, jak jsem dopadnul, ale já to prostě vidím trošku jinak :-D
Pravda je, že jsem se na tenhle závod těšil nějak více, než na ty před tím, takže můj smutek a zklamání, když jsem definitivně vzdal svou snahu “přemluvit” automobil, aby nastartoval a odvezl mě z chaty do Čelákovic, byly velice intenzivní. Zvlášť ve světle skutečnosti, že jsem vstával, místo abych si nedělně přispal, stejně brzo, jako když ve všední den vyrážím do zaměstnání. A hustá mlha, která ležela vůkol a zatím marně čekala na svit slunce, který by ji zvedl a rozehnal, mé pocity zmaru ještě více prohlubovala :-) NAŠTÉSTÍ jsem se v průběhu telefonické omluvy Pavlovi, že nedorazím, dozvěděl radu, jak automobil rozpohybovat, a tak, oč větší bylo předchozí zklamání, o to větší byly mé následné pocity štěstí, když motor po otočení klíčkem v zapalování okamžitě naskočil, kteréžto pocity štěstí byly cestou umocněny pobaveným vědomím, že žijeme v době, kdy se anekdoty stávají realitou :-D
A tak díky šťastné náhodě, že jsem dorazil později než obvykle, bylo “moje” místo v depu obsazené. A protože Pavel Hanzel přijel ještě později, mohl jsem příjemně trávit celý den v jeho blízkosti a vychutnávat tak mj. i jeho suchý humor, který mám velice rád.
Podzimní sluníčko, které tam, kam dosáhlo, zalévalo celý den dráhu svými paprsky, byť ji již nedokázalo vysušit v cílové rovince, skryté před jeho svitem ve stínu stromů za depem, přilákalo na dráhu řadu diváků.
A bylo se věru nač dívat :-)
Navzdory důkladné přípravě závodníků to byl právě prochladlý, resp. sluníčkem neprohřátý, a částečně provlhlý asfalt cílové rovinky…
… který působil problémy většině z nich při startu - mně samotnému se podařilo vystartovat bez pádu za celý den snad jen jednou :-D
S provlhlým asfaltem souvisí další šťastná náhoda, kterou nemám sice fotograficky zdokumentovánu, ale existuje řada svědků, kteří ji mohou dosvědčit - při vymývání hrnečku, ze kterého jsem během dne pil, jsem zcela podvědomě, protože v tu dobu jsem něco verbálně “řešil” s kolegy v depu, a naprosto neúmyslně vylil vodu přímo na dráhu, a to tak, že jsem směrem k ní učinil dokonce i pár kroků! NAŠTÉSTÍ to neviděl Pavel Holub, protože ten by mě ZABIL! :-D Takhle jsem jen přidal smíchu do depa.
Ostatně nálada v depu…
… stejně jako na empairu, byla snad ještě prosluněnější, než samotná dráha.
Šťastná náhoda tomu chtěla, že Karel, jako mj. nadšenec i pro minibike má kontakty na jednu z minibikových drah v Česku. Tady jsem zachytil historický okamžik, kdy právě vzniká rozhodnutí část závodů příští sezóny přenést na tuto dráhu, která má podobné parametry jako dráha, na které jsme závodili na MS 2009 v Lipsku, a získat tak potřebné návyky pro účast na MS 2010 :-D
Opět nezafungovala kantýna nohejbalistů, takže Pepíno se Zdendou vyrazili do “číny” a přivezli pro všechny dobrý oběd.
Tentokráte čekala Pavla nutnost spočítat nejenom výsledky závodu toho dne, ale i celkové pořadí za celou sérii závodů. Jak se ukázalo, byl to zapeklitý oříšek, takže řadu minut konzultoval po telefonu správnou metodiku výpočtu, aby nikoho z účastníků nepoškodil :-)
Nejprve tedy vyhlásil momentální výsledky…



… aby se pak pustil do rozdělování pohárů za celkové umístění :-) Bohužel, jakkoli mě ten den potkala řada šťastných náhod, jedna mě přesto minula, a to ta šťastná náhoda, abych dokončil všechny finálové jízdy :-) Takže jsem tak jako letos pokaždé, s výjimkou minulého závodu (a vlastně i toho předminulého, kdy mě ale pro změnu v předposlední finálovce vypověděl službu můj personální čip, takže jsem ji i tu poslední odjezdil bez toho, že by mě časomíra vzala na vědomí :-D), jsem první finálovku nedokončil, protože jsem model napěchoval do plotu tak nešťastně, že jsem ulomil jeden padák nové konstrukce a současně vytrhnul oko tlumiče, které jsem ale opravil tak ledabyle, že se mi znovu vytrhlo hned na začátku druhé finálovky, takže tu jsem nedokončil také :-) Dle Pavlova tvrzení jsem se tak připravil o celkové umístění na 3. místě a místo toho jsem si odvezl jen tu “bramborovou” medaili :-) Mohu-li si ale vybrat, řekl bych, že za to může ten vadný personální čip z předminula :-D Ostatně, díky Blesku McQueenovi z animovaného filmu Auta (Cars) vím, že “je to jen plechovka” :-)


Na závěr pak ještě pár obrázků, které se do mého povídání nevešly.