Zkušenosti z provozu

RC modelu mikro vrtulníku PiccoZ

Můj základní poznatkek z provozu mikro modelu vrtulníku PiccoZ jednoznačně potvrzuje tvrzení výrobce a prodejců, že model je téměř nezničitelný!

Jakkoli se na této jeho vlastnosti podílí především důmyslná konstrukce, popíši vám tu pár úkonů, které mi provoz modelu přinesl nebo přináší a kterými udržuji svůj model stále v kondici, přestože s ním létám téměř denně.

Prvním důvodem, proč začal můj model méně létat, ev. se nedařilo vytrimovat otáčky ocasního motorku tak, aby model létal v přímém směru, byly nečistoty namotané na osičkách motorků.

Od té doby je pravidelně kontroluji.

Přesto mi můj model relativně brzy opět přestával létat, resp. nedostávalo se mu dost síly ke stoupání a citelně se zkracovala doba, po kterou se udržel ve vzduchu. Hřídelky motorků byly čisté, a tak jsem začal uvažovat o tom, že mi “odešel” LiPoly akumulátorek v modelu. Když jsem ale odstranil maketu kabiny z EPP, zjistil jsem, že se motorky opět rozeběhly naplno. Nakonec jsem přišel na to, že mi nepatrně drhlo ozubené kolo rotoru o horní plochu vybrání kabiny. Tak jsem ji rozebral a znovu sestavil tak, aby k drhnutí nedocházelo.

No a pak se to po čase zase začalo opakovat, ale žádné mechanické odpory jsem nenašel a navíc motorky vadnuly pomaleji. Tak mě napadlo je promazat - nejprve jsem používal sprej TF2 (s teflonem - koupil jsem ho ve speciálce na jízdní kola) a když to přestávalo zabírat, tak mě napadlo použít Kontaktol, který je naopak uvolnil. Když jsem se opět “prokuchával” do útrob kabiny, zjistil jsem, jaká to byla chyba, že jsem ji při zpětné montáži slepil:-) Od té doby mi jí drží pohromadě gumička. Uznávám, že to není nijak estetické, natož maketové, ale pro mé létání je to optimální, protože mj. od té doby pravidelně, jakmile mi motorky modelu “vadnou”, mažu. Po několikerém “zvadnutí” a následném promazání TF2, následuje po dalším “zvadnutí” jeden prostřik Kontaktolem. S tím ale musím být opatrnější, protože Kontaktol rozežírá EPP, ze kterého je maketa kabinky.

Velmi brzy se dostavil důsledek mého mazání - rotující ocasní vrtulka začala vytahovat motorek z jeho lůžka. Odmastil jsem jeho povrch, kápl na něj vteřinové lepidlo, zasunul ho do lůžka a od té doby už tato situace nenastala. Dříve nebo později dochází vlivem především pádů modelu, ev. nárazů na stěny při letu, k deformaci ocasní vrtulky (viz. obr. vlevo dole), která se projevuje především nemožností vytrimovat model pro přímý let. Zpočátku to lze napravit zpětným vytvarováním co nejblíže původnímu tvaru (viz. obr. vpravo dole). Nakonec je ale potřeba ji vyměnit. Naštěstí se prodává jako náhradní díl, obvykle v sadách po třech.
vrtulka zdeformovaná provozem	vrtulka nová
Jak jsem zjistil, ocas modelu je sestaven z dílů do sebe pouze nasazených. Předpokládám, že je to úmysl konstruktérů, aby se při nadměrné námaze v důsledku pádu ocas rozložil, ale nerozlámal, takže jsem ho (zatím se mi to stalo 3x) vždy složil zpět, ale neslepil.

Když mi model opět nešel vytrimovat do přímého letu a příčinou nebylo nic z výše zmiňovaných důvodů, hledal jsem dál a objevil jsem, že je natržený podélný lem v blízkosti makety kabiny. Opravil jsem ho pomocí plastové lepící pásky, jak je patrné z následujících obrázků, a model opět nabyl svých původních letových vlastností.


Zatím poslední technický problém, který jsem řešil, byla ztráta jednoho z táhel mezi hlavním a vyrovnávacím rotorem Nakonec jsem ho vytvaroval z tenkého vázacího drátku, a to i s vědomím rizika, že časem drátek upiluje čepy na rotorech, ale lepší řešení jsem nenašel. Spíše pro pobavení uvádím ukázku tvorby jedné ze “slepých uliček vývoje”:-D Rozporka z balzového dřeva stažená režnou nití:-)