Pár rad, jak jezdit v zimních extrémních podmínkách


 
Zase trochu nasněžilo a trochu přimrzlo a já se nestačím divit, kolik řidičů má, soudě dle tolika drobných nehod, kolem kterých jsem v poslední době projel, problémy s ovládáním svého automobilu.
 
Nabízím vám tu pár svých osobních zkušeností, které jsem nasbíral během své více než pětatřicetileté aktivní řidičské praxe. A jakkoli by se mohlo zdát, že mé následující rady “přece každý zná”, kupa pomačkaných plechů a řada aut rozesetých ve škarpách podél silnic svědčí o tom, že tyto rady mezi “objevené Ameriky” patří právem:-)
 

 
 

  • Dodržujte základní princip “šťastného návratu”, který platí při řízení motorového obecně, ale ve zhoršených podmínkách dvojnásob, a který naši předkové v dávnověku, kdy nebylo o motorových vozidlech ani potuchy, zahustili do pouhých dvou slov: “Spěchej pomalu!”. Znamená to mj. i předvídat, a především předcházet krizovým situacím, např. tím, že při “kalamitním” sněžení nebo náledí nevyjíždějte vůbec. A nemáte-li jinou volbu, jeďte raději oklikou ulicemi a silnicemi hlavních tahů, kde se dá předpokládat jejich přednostní a průběžná údržba
  • Na kluzkém povrchu se rozjíždějte na vyšší rychlostní stupeň (alespoň na “dvojku” - to, bohužel, obvykle nejde u automatické převodovky, tam vám nezbývá nic jiného, než se rozjíždět s co nejméně sešlápnutým pedálem “plynu”
    Díky jednomu z návštěvníků svého webu jsem nucen vsunout tuto zvýrazněnou vsuvku do mé vsuvky v závorce:-)
     
    S automatickými převodovkami mám skutečně minimální zkušenosti, takže jsem popsal své poznatky z několika jízd, jak se ukazuje, s převodovkami zastaralými. Jeho současná praktická zkušenost a z toho vyplývající doporučení jsou trošku jiné.
     
    Každopádně i zde platí totéž, co o brzdění na extrémě kluzkém povrchu - nejlépe je si to vyzkoušet “na nečisto” (optimálně v nějaké “škole smyku”), ověřit si, co od svého automobilu mohu očekávat a následně mu vycházet maximálně vstříc. A rozhodně po něm nechtít to, co mu není dáno.
     
     
    Tady je slíbené doporučení:
     
    Co se tyce tech automatickych prevodovek, az na velmi stare typy (cca 20 let a starsi) jsou vsechny automaty vybaveny “zimnim” rezimem.
     
    V principu se to zachova tak, ze se auto rozjizdi veeelmi laksne.
     
    Napriklad u me prevodovky dokonce vim, ze se pri zimnim rezimu rozjizdi rovnou na dvojku a po celou dobu nikdy nesepne premosteni menice (spojeni motor-prevodovka tak neni napevno, ale pouze pres hydrodynamicky menic kr. momentu) s tim, ze po prekroceni rychlost cca 50km/h se “zimni” rezim vypne a dal jede v “normalnim” rezimu.
     
    Ale i kdyby zimnim rezimem vybaveny nebyly, podle mne je ten rozjezd o mnoho snazsi nez s manualem. Uz treba jen proto ze automat se snazi tocit kolama porad, takze kdyz se pomalu povoluje brzda, tak dojde k momentu kdy se kola zacnou pomalu otacet, ale pritom jsou porad pribrzdeny. Tim vznikne hodne podobna situace jakou mate napsano v nasledujicim odstavci:
     
    Pokud se protáčí jen jedno kolo, lze u vozů se zadní hnanou nápravou použít přiměřené přibrzdění ruční brzdou, která tak slouží, jako “uzávěrka diferenciálu”.
     
    Jako takhle, je jasne ze kdyz by clovek pustil naraz brzdu a ihned “hamtl” na plyn, tak se opravdu moc daleko nedostane, to je pravda.
     
    Ale v drtive vetsine pripadu staci opravdu jen zvolna pustit brzdu a ve chvili kdy je brzda zcela povolena, tak auto se uz pohybuje cca 10km/h.

    ) - v tomto případě platí dvojnásob stará pravda, že “méně, mnohdy znamená více” - co nejméně “plynu”, aby se hnací kola neprotáčela - čím rychleji se protáčejí, tím dokonalejší “ledovka” pod nimi vznikne. V takovém případě nasypte pod kola něco, co zvýší adhezi (písek, štěrk, nalámané drobné větvičky - fantazii se meze nekladou).

  • Pokud se protáčí jen jedno kolo u vozů se zadní hnanou nápravou lze použít přiměřené přibrzdění ruční brzdou, která tak slouží, jako “uzávěrka diferenciálu”.
  • Potřebujete-li vyjet do prudkého kopce s automobilem, který má přední náhon, vycouvejte jím (zemská gravitace a zrychlení vozidla vám přitlačí na hnanou nápravu a zvýší tak její adhezi - není to o moc, ale může to rozhodnout!).
  • Při jízdě se snažte vyvarovat jakékoli zbytečné změny rychlosti nebo směru jízdy. Pokud není jiného zbytí, provádějte je co nejpomaleji a nejcitlivěji. Opět využívejte raději vyšších rychlostních stupňů, které působí menším “kroutícím momentem” na hnací kola, která pak nemají takovou snahu se protočit.
  • Řiďte “i za ostatní řidiče” (to platí obecně, ale v zimě dvojnásob!) - raději předpokládejte, že kolem vás jsou samí neumětelové a dodržujte např. větší odstup od vozidla před vámi, aby do vás při včasném zabrždění nenarazilo to za vámi.
  • Neustále hledejte potencionální “únikové koridory” - polní cestu v zatáčce, která z ní tečně vybočuje, uličku mezi ploty, otevřená vrata do dvora a pod.
  • Jeďte tak, abyste co nejvíce využívali brzdného účinku motoru. V praxi to znamená pohybovat se na spodní třetině až polovině provozních otáček motoru. Je to především záležitost dlouhodobé zkušenosti a řidičského citu - hrubou mnemotechnickou pomůckou může být zásada řidičů kamiónů jet z kopce se zařazeným stejným rychlostním stupněm (nebo nižším), se kterým by jeli do téhož kopce. Pokud máte automobil vybavený automatickou převodovkou, využívejte možnost předvolby nižších převodových stupňů.
  • Pro brzdění lze využít ještě nerozježděného sněhu, který klade větší odpor, než ten uježděný. Také na krajnici bývá obvykle pod vrstvou sněhu štěrk - nebrzděte, pokud to je jen trochu možné, v zatáčce!
     

    Další vaše chování se odvíjí od toho, zda váš automobil je nebo není vybaven ABS:

    • Pokud váš automobil není vybaven ABS,
       
      pak jakmile vám začnou kola při brzdění motorem prokluzovat, okamžitě vyšlápněte spojku (u “automatiky” zařaďte neutrál), ponechte tak poslední zbyteček adheze na řízení vozidla a hledejte co nejdelší rovný úsek (využijte vytipovaného “únikového koridoru”), kde je šance, že auto tzv. “přerušovaným brzděním” zastavíte.

      Včas si vyzkoušejte a naučte se v nějaké profesionální “škole smyku” (nebo alespoň na parkovišti, či širokém úseku silnice - pokud nikde na blízku není žádná překážka!) toto přerušované brzdění - “pumpování” brzdovým pedálem. Začínejte při tom od co nejnižší rychlosti!

      Nezvládáte-li správně přerušovaně brzdit, pak raději nakonec (když jste vyčerpali všechny možnosti!) sešlápněte pedál brzdy naplno (automobil se zablokovanými koly klade větší odpor, než s koly nebržděnými). Tím sice ztrácíte vládu nad vozidlem a dáváte se do ruky “osudu” (jste-li věřící, můžete se začít modlit, nám ostatním nezbývá než doufat, že následné škody budou minimální), nicméně jste udělali do dané chvíle vše, co bylo ve vašich silách. Před tím si ale ověřte možnosti (a pokud existují, pak neváhejte jich využít!) “brzdit” pomocí okolí - “drhnout” bokem auta o svodidlo, nebo sjet pod co nejostřejším úhlem jednou nápravou do škarpy (POZOR na patníky a stromy podél silnice! I když, je-li rychlost vozidla dostatečně pomalá, raději “opřete” auto o ně, než, aby se rozklouzalo do vyšších rychlostí nebo se zřítilo někam ze stráně) apod. - oprava automobilu přijde levněji, než celoživotní invalidita nebo dokonce smrt.

    • Pokud váš automobil je vybaven ABS,
       
      pak naopak sešlápněte brzdový pedál naplno, a to po celou dobu brzdění, bez jakéhokoli “pumpování” nebo změny tlaku na pedál! Jen tehdy pracuje systém ABS nejúčiněji!
      Některé ABS systémy při své aktivaci generují v pedálu brzdy jakési “pulsy” nebo “klepani” o ruzných intenzitách, které mají řidiče upozornit na jejich aktivaci. Někdo se tohoto upozornění lekne a podvědomě sníží tlak na brzdovy pedál, coz ABS deaktivuje, změní chování automobilu a v lepším případě prodlouží brzdnou dráhu a v horším případě může vést i ke ztrátě kontroly nad vozidlem.
  • Rozhodně nepodceňujte funkci bezpečnostních pásů (stále je hodně lidí, kteří se nepoutají, a to především ve městě, kde jsou bezpečností pásy nejúčnnější!). Naučte se je ale, co nejrychleji rozepnout! To proto, abyste v případě nutnosti dokázali automobil opustit bez zbytečného otálení.
  • Máte-li na to, kupte si automobil “čtyřkolku” (s pohonem všech kol) s ABS, ARD a jinými kvalitními prvky pasivní i aktivní bezpečnosti, včetně airbagů. Hlavně ale při tom ale nezapomínejte, že přírodní zákony platí stále a že ABS pouze oddaluje okamžik, kdy adheze mezi kolem a podkladem neodolá sílám (odstředivé, setrvačné, či jiné), které na vozidlo při příliš rychlé (což může být na ledu i rychlost chůze!) jízdě působí, takže se vozidlo ocitne ve smyku jakoby náhle.
 
A nakonec si neodpustím ještě následující poznámku: nepředpokládám, že by v dnešní době existovali řidiči, kteří by své auto na zimu nepřezuli (dělá se to nejenom kvůli hrubému vzorku běhounu, jako v době mého mládí, ale především kvůli měkkosti směsi, takže zimní pneumatiky chladem neztuhnou, pruží, mají větší adhezi a chovají se jako letní v létě).
 
Stejně tak není hloupé vozit v kufru auta řetězy. Za těch více než pětatřicet let, co pravidelně usedám za volant, jsem je nazul, kromě cvičného nasazení, sice pouze 3x, ale z toho 2x mě dostaly z velmi ošemetných situací:-)
 
Náhoda přeje připraveným!:-)
 

10.1.2008


Co je nového u kamarádů:

MoNaKo - MOdelařina NA KOleně
MoNaKo - veškeré informace (nejen) o modelech lodí
RC.305
RC.305 - stránky věnované RC autům, scale a expedicím.