Moje objevené “Ameriky”

Jak je patrné z obrázku, nepoškodily se kabely jen v místě ohybu dále od čipu, kde by nebyl problém je znovu odizolovat, ale také těsně při výstupu z čipu, přičemž otvor výstupu je tak těsný, že se do něj nelze nasunout přídavnou izolaci.
 
Nezbylo mi proto nic jiného, než se dostat dovnitř čipu a pokusit se kabely buď vyměnit celé, nebo alespoň ty stávající odizolovat a pokud možno i zpevnit.
 

Marně jsem se snažil získat informaci, jak je čip konstruován uvnitř, a tak jsem vyšel z předpokladu, že v obalu je upevněna pertinaxová destička s elektronikou, ku které jsou kabely připájeny. Na obalu jsem ale nenašel ani náznak škvíry, od které by se odvíjelo mé “otvírání”, a tak jsem pomocí tenké lupénkové pilky citlivě odříznul zhruba 1mm od okraje jedno z “vík”.
 
S překvapením jsem zjistil, že kuprexitová destička s elektronikou je pravděpodobně celá zalita plastem mléčné barvy, který je odlišný od červeného plastu, takže mnou po okrajích odříznuté “víko” šlo bez problému odloupnout.

Bylo jasné, že představa, že destičku uvolním a vyjmu i s kabelem, abych vše v klidu opravil, vzala za své a že musím v “odstrojování” kabelů pokračovat.
 
Ke slovu opět přišla lupénková pilka, ke které se přidaly malé štípačky - to, když jsem uvolňoval “límec” kolem kabelů. Zadek jsem při tom měl sevřený strachy (tak, že bych půlkami “osmičku” drát přeštípl:-D), že kabely, a tím samozřejmě i čip, definitivně zničím:-D,.
 
Jak můžete vidět, činil jsem tak včetně nalepeného suchého zipu na čipu.

Konečně jsem tedy mohl přistoupit k repasi - na poškozené části kabelů jsem nasunul a smrštil smršťovací bužírku.
 
Protože se mi nepodařilo uvolnit “dutinky” z konektoru, tak abych mohl na kabely natáhnout smršťovací bužírky, byl jsem nucený kabely přestřihnout s tím, že po opravě jsem oba kousky kabeláže připájel zpátky k sobě.

 
Pro větší míru zpevnění kabeláže v těsné blízkosti čipu jsem použil ještě jednu smršťovací bužírku většího průměru
 

A protože se mi riziko možného poškození kabelů při přechodu z čipu do bužírky (které by tím pádem bylo již definitivní) zdálo být ještě příliš vysoké, přistoupil jsem ještě k dalšímu mechanickému zpevnění celé této partie.
 
Ke spodní části čipu jsem přilepil destičku z polystyrénu (používá se např. na výstražné tabule)…

 
… která mi posloužila jako opora pro dvousložkový tmel, kterým jsem takto opravenou kabeláž vůči samotnému čipu důkladně zafixoval.
 
Jak prokázala praxe, nebylo toto řešení dostatečně účinné a bylo příčinou dalšího poškození kabeláže, takže doporučuji použít řešení, které jsem aplikoval při druhé opravě poškozené kabeláže svého personálního čipu.
 

• zabránit jeho vibracím, především v místě, kde vystupuje z čipu;
• vyvarovat se ostrých ohybů a zlomů kabelu;
• při uvolňování personálního čipu z modelu dbát zvýšené opatrnosti před mechanickým poškozením (přeštípnutí, naříznutí nalomení a pod.)

 
Z uvedeného pro mě mj. vyplývá, že není rozumné přendavání čipu z modelu do modelu rozjížďku od rozjížďky, kdy je k dispozici příliš málo času a tudíž je téměř nemožné dodržet výše uvedené zásady, takže si na podzim pro sérii závodů Mini Offroad Čelákovice pořídím ještě jeden personální čip.