Jak vyladit podvozek RC modelu motocyklu

aneb

Faktory, které zásadním způsobem ovlivňující jízdní vlastnosti RC modelu motocyklu


 

 
Čím více pronikám do zákonitostí konstrukce a jízdy RC modelů motocyklů, a to především díky konfrontaci svých teoretických vývodů s praktickými zkušenostmi, nasbíranými při jezdění se svým modelem Thunder Tiger Ducati 999R, tím častěji se mi stává, že praxe “přebije” mou teorii, takže je klidně možné, že budu muset časem zase dohledávat, kde ve svých úvahách dělám chybu a proč se model chová jinak, než si myslím, že by se chovat měl:-) Nicméně, vzhledem k tomu, že jsem tak již delší dobu činit nemusel, usuzuji, že si mohu troufnout toto své “know how” zveřejnit.
 
Přesto považuji za nezbytné zdůraznit, že následující informace jsou popisem mé osobní, a především momentální zkušenosti s RC modelem motocyklu Thunder Tiger Ducati 999R, a že tudíž nemusí mít obecnou platnost.
 

 

 
1. Konstrukce modelu
 
Doba, kdy jsme si vyráběli vše sami je již v nenávratnu, takže dnes, kdy se termín “stavebnice modelu” stal synonymem pro RTR sestavu, kdy stačí jen dát baterie do vysílače a modelu (ev. doplnit palivo, je-li poháněn spalovacím motorem) a s modelem lze vyrazit na trať, nemá smysl zabíhat do podrobností.

Jen pro případ možných úprav modelu, ev. jeho přestavby, se zmíním o doporučení rozmístění hmoty modelu co nejsymetričtěji vůči svislé rovině procházející jeho podélnou osou, a to pokud možno co nejblíže k ní.

Neméně důležité je při jakýchkoli úpravách modelu zachovat to, aby body styku kol s tratí ležely na této rovině, tj. svislé rovině procházející podélnou osou modelu.

 
2. Pneumatiky
 
Stejně tak jako u dospělého motocyklu, mají pneumatiky i u RC modelu zásadní vliv na jeho jízdní vlastnosti.

Pouze ony přidržují model na trati, pouze ony určuji jak velká část výkonu motoru bude přeměněna na rychlost jízdy, a pouze ony určují, do jak velkých hodnot dynamických síl (akcelerační, brzdné i odstředivé), vyvolaných jízdou modelu a působících na něj, ho ještě udrží na dráze.

Přitom ale pro to vše mají k dispozici zatraceně malou plošku styku s tratí! Nemohu tu ovšem nezmínit skutečnost, že třecí síla (o které se zmíním v následujícím faktoru) mezi pneumatikou a tratí je na velikosti plochy jejich styku nezávislá:-)

Já sám jsem si to ověřil při výměně pneumatik dodaných s modelem pneumatikami tuningovými. Jízdní vlastnosti modelu se změnily přímo zázračně.

Vzhledem k tomu, že mám mnohem méně příležitostí si s modelem zajezdit, než by se mi líbilo a mě uspokojovalo, vadí mi, když o kteroukoli z nich přijdu. Nejčastěji to bývá kvůli vlhké trati. Objednal jsem si proto sadu “mokrých” pneumatik a jsem na zkušenost s nimi velmi zvědavý.

3. Hmotnost modelu
 
Jestliže kvalita pneumatik určuje mezní hodnotu dynamických sil, při kterých se model ještě udrží na dráze, pak je to právě hmotnost modelu, která se výrazně spolupodílí na jejich velikosti. Už na základní škole se většina z nás setkala s vzorečkem 1. Newtonova zákona, že síla násobkem hmoty a zrychlení objektu (F=m.a).

Je tedy jasné, že čím nižší je hmotnost má model, tím prudší změny pohybů s ním můžeme provádět.

Neplatí to samozřejmě absolutně, protože třecí síla mezi koly a tratí, která je určující pro přenos sil působících na model je dána součinem kolmé tlakové síly mezi tělesy a součinitelem tření (Ft=Fn.st)

Každé odlehčení modelu je proto přínosem až do okamžiku, kdy další odlehčení modelu by přineslo menší zlepšení jízdních vlastností vlivem dynamických sil, než zhoršení jízdních vlastností vlivem snížení třecí síly.

 
4. Poloha těžiště
 
Když jsem se věnoval vlivu polohy těžiště teoreticky, neuvědomoval jsem si, jak dramatický vliv má umístění těžiště na jízdní vlastnosti RC modelu motocyklu.

Praxe mi ale ukázala, že se zvyšováním polohy těžiště je to podobné, jako se snižováním hmotnosti modelu - každé zvýšení jeho polohy je přínosem do okamžiku, kdy každé další zvýšení těžiště modelu by přineslo menší zlepšení jízdních vlastností vlivem dynamických sil, než zhoršení jízdních vlastností v důsledku působení gravitace.

Praktikuji to ale naopak. Těžiště jsem umístil příliš vysoko (cca 10 mm oproti originálu) a pomocí plastového řemínku omezuji zdvih (snižuji tak maximální možnou výšku těžiště modelu) zadní kyvné vidlice tak dlouho, dokud se model nezačne chovat optimálně momentálním podmínkám (do konstrukce ani hmotnosti modelu nezasahuji, takže jen reaguji na adhezní schopnost pneumatik, která se odvíjí od teploty okolí a povrchu dráhy).
 

 
5. Úhel přední vidlice (velikost “závleku”)
 
Jak jsem zjistil časem, je rozumné po jakémkoli zásahu do nastavení modelu, tj. např. změna polohy (výšky nad zemí) těžiště, změna hustoty oleje v tlumiči nebo rovnou výměna celý tlumič, změna předpětí pružin táhla řízení a pod., vyhledat optimální hodnotu závleku předního kola pro tuto konkrétní konfiguraci modelu. Této problematice pak věnuji samostatný příspěvek.
 

Sečteno a podtrženo:
 
Má současná praxe je taková, že jako první jsem nahradil původní pneumatiky tuningovými, pak při zachování geometrie modelu jsem zvedl těžiště modelu o cca 10 mm. Pomocí plastového řemínku pak optimalizuji vždy, když se model nechová podle mých představ, výšku polohy těžiště omezením zdvihu zadní kyvné vidlice modelu.
 
Polohu těžiště snižuji zkracováním řemínlu jeho polohu zvyšuji zatím tak, že příliš zkrácený řemínek přestřihnu a nahradím ho novým. Vymýšlím ale, jak ho nahradit “něčím” obousměrně plynule regulovatelným.
 
Poté neopomenu optimalizovet velikost “závleku”.
 
Se snižováním hmotností modelu neexperimentuji a čekám, až firma rc-autoko dokončí vývoj své stavebnice závodního RC modelu motocyklu.

 
 

14.10.2007 a 9.7.2009


Co je nového u kamarádů:

MoNaKo - MOdelařina NA KOleně
MoNaKo - veškeré informace (nejen) o modelech lodí
RC.305
RC.305 - stránky věnované RC autům, scale a expedicím.