Šestý den slunečný ale větrný


 
V domečku se mi spalo tak doře, že vstávám až po osmé hodině. Obvyklý ranní rituál se mi nepodařilo zkrátit. Vyrážím po desáté. Zevnitř vypadalo počasí příznivě. Po nasednutí na kolo jsem pak pocítil citelný chlad. Z mapy jsem vyčetl, že bych měl klesat k řece. Jak jedu rychleji, tak mi začíná být pekelná “kosa”. Brzo zastavuji a beru si návleky jak na ruce, tak na nohy. Dokonce vyndavám i zimní běžecké rukavice. Po sjezdu je mi však odměnou nádherný výhled do údolí, které je lemováno vinicemi. Pak ale stoupám až do města Chantáda. Na místní radnici se pokouším sehnat razítko, ale odkazují mne na nějaký bar “Casa Blanka”. Nenašel jsem ho. Možná bych si mohl dát polední kávu.

V cafe baru pak dostávám razítko a mohu se vydat na cestu. Bohužel jedu špatným směrem. Tedy spíše stoupám do špatného kopce. Z itineráře vím, že budu stoupat až do výšky 880 m.n.m. a tak tomu zpočátku nevěnuji pozornost. No má chyba. Po dvou kilometrech stoupání se vracím na správnou silnici. Teď už tedy stoupám správným směrem. Jsem tomu rád. Je sice slunečno, ale fouká studený vítr. Raději tedy šlapu do kopce než abych jel bezpracně z kopce. Je to bezva - stoupám. Vydrželo mi to do sedla Monte Faro 14 kilomerů a tedy dvě hodiny. Dnešní průměr taky zase nic moc. Fotím se a pokračuji dále.

Zanedlouho se mi na tachometru ukazuje překonaných 500 km na trase. Také se objevuje první ukazatel na Santiago. Je vzdáleno pouhých Pár kilometrů. Mohl bych tam být ještě dnes. Nicméně jsem si usmyslel, že do cíle (nebo startu) dorazím jako pěší poutníci po Camino Fracese a tak ve městě Rodeiro uhybám doprava na Melide. Mám tak před sebou 32 kilometrů proti studenému větru. Je to děs a hrůza. Asi to k tomu cestování patří.

V Melide si kupuji pivo k večeři a česnek. Supermarket je odpoledne otevřený a tak nejen mohu nakoupit, ale i obdivovat prodavačku, která přede mnou strká a skládá do igelitek obrovský nákup. Bylo jich asi osm. Ještě se máme co učit. Podle interních pokynů v Kauflandu nesmí pokladní dávat jednotlivé položky do igelitového pytlíku. Ten může pouze poskytnout. Dost propastný rozdíl. Pak se dávám směrem na Santiágo, které je vzdálené 50 kilometrů. Po cestě na mne troubí starší Španěl a zdraví mne vztyčeným palcem.

Podle mapy jsem si našel tabořiště u řeky. Na jednu stranu to nejde. Řeka je v lese hluboko pode mnou. Na druhou stranu je však fotbalové hřiště s odpočinkovým areálem a dobrým přístupem k řece. Stále mám dobré předsevzetí se pořádně vykoupat i když je zima. Pak ale vařím večeři a stavím stan a vymrznul jsem tak, že jsem rád, že mohu zalézt do dvou spacáků a konečně se zahřát. V noci mne trochu zábly nohy i když jsem je měl zamotané v péřové vestě. No není divu. Ráno byla kolem mne jinovatka.

Sedlo Monte Faro
Ani se nedivím zásobám dříví na zimu
Parádní výhledy, skoro jako na Šumavě

Čenda, L.P 25.4.2017

 
 
 
 


Co je nového u kamarádů:

MoNaKo - MOdelařina NA KOleně
MoNaKo - veškeré informace (nejen) o modelech lodí
RC.305
RC.305 - stránky věnované RC autům, scale a expedicím.