Posledních 700 kilometrů s kamionem a první kilometry na kole


 
Řidiči mi udělali velkou radost. Abych se dostal na začátek mé cyklistické trasy v nějakou rozumnou hodinu, usedají za volanty svých aut bez snídaně již ve čtyři hodiny ráno. Já tedy ani nevylézám z postele a užévám si poslední noc ve skoro normální posteli. Od teď mne čeká jen karimatka a stan. Spánek to není moc kvalitní, neboť vše závisí na tom jaká je vozovka. Někdy se mi bohužel zdá, že jsme v Rumunsku před deseti lety.

Průjezd Pyrenejemi

 
Za Bordeaux stavíme po třech hodinách jízdy a vaříme kávu ke snídani a k ní jíme nějaké sušenky. Jsem už trochu nervózní, neboť bych už nejraději seděl na kole, ale musím se krotit. Kluci jsou hodní a dělají pro mne vše co je v jejich silách. Po necelé hodině jedeme dál. Kluci šoférský však řeší jedno velké dilema. Zaměstnavatel jim totiž přikázal čepovat naftu až ve Španělsku. Tam je totiž stejně drahá jako u nás..Ve Francii je podstatně dražší. Ukazatel stavu pohonných hmot však mému šoférovi Pavlovi ukazuje nulu. Má vzít naftu ve Francii ? Nádrže jsou skoro na 1000 litrů nafty a tak řešíme, zda je ještě v nádrži nafta či nikoliv. Nakonec zvítězil zdravý lidský rozum a nedal na ukazatel a do nádrže se podíval a klacíkem změřil výšku hladiny nafty. Jasně, že jí tam bylo ještě dost. Bez problémů dojíždíme posledních sto kilometrů na francouzsko -španělské hranice. Super. Je jedenáct hodin a za dvě hodiny bychom mohli být v Burgosu. Hodinu jsme se však zdrželi čerpáním nafty přímo na hranicích u jedné pumpy. Obě auta čepují asi za 1.000 euro. Pokračujeme dál. Projíždíme úzkým místem po pobřeží Atlantiku a po levé straně se začínají zvedat Pyreneje. Snad to zdraví dovolí a dovolí mi příští rok pokus o překonání pyrenejského hřebene pěšky. Hory kolem silnice jsou nádherné. Nemohu se vynadívat.

Katedrála v Burgosu

 
Po nové dálnici stoupáme nejdříne do cca 500 m.n.m, ale pak zase klesáme k oceánu. Znova stoupáme skoro do výšky Kubovy Hutě na Šumavě ( 950 m.n.m.) a vjíždíme na obrovskou náhorní plošinu, po které se valíme až k Burgosu. Cestou jsem na jednom mostě zahlédnul první poutníky s batohem na zádech. Nemohu se dočkat až také vyrazím. Kluci odbočují směrem na Burgos a staví na krajnici. Vyndavám si kolo a brašny z návěsu a připravuji se na cestu. Kluci můj odjezd však ještě oddalují. Zvou mne totiž na oběd. Máme ještě zbytky velikonočního oběda ( kachnu, knedlik a zelíčko). Kamiony jsou vybaveny totiž nejen lednicí, ale i mrazákem, takže uchování potravin není v současné době žádným problémem. Moc jsem si pochutnal. Bude se mi po klucích stýskat. Poslední fotografie před odjezdem a nasedám na kolo a sjíždím do Burgosu.

Tady začíná má Svatojakubská cesta. Prvním mým úkolem je zakoupení poutnického průkazu. Vlastním sice český, ale ten prý ve Španělsku nemusí uznat. Chtěl bych si tedy koupit originál. Bláhově se domnívám, že to nebude problém. Kolo mne zavedlo náhodou k nejznámější památce ve městě a tou je Katedrála. Ta se začala budovat na místě dřívějšího románského kostela již v roce 1221. Tam je sice také pokladna, kde se platí vstupné, ale kredenciály (poutnické průkazy) zde nemají. Prý až v půl čtvrté. Posílají mne do městké ubytovny ( Auberge municipial). Tam prý ho dostanu určitě. Na kole jsem tam prý za pět minut. No hledal jsem to místo asi hodinu. Konečně mám za tři eura průkaz poutníka a mohu se vydat na cestu. Činím tak neprodleně.

Romantika po cestě

 
Vymotávám se z města po N-120 a to přesně po Camino francese. Tak se tu jmenuje tato větev Svatojakubské cesty. Zajíždím po značkách do první vesnice. Tam se odstrojuji. Je sice pět hodin odpoledne, vedro už je jako v pekle. Dofukuji také obě kola na bicyklu a vydávám se na cestu. Pokračuji po N-120, ale po nějaké době zjišťuji, že značení zmizelo. Nevadí. Směr mám dobrý. Říkám si jen, že po stezce by to v tom vedru nebyl žádný med a stejně tak si myslím, že mezi poli po prašné cestě by to také moc nejelo. Pojedu dnes tedy podle itineráře kamaráda cyklisty, který tuto cestu projel na vysokém kole přede dvěma roky. Jedu tedy mezi zelenými poli a cesta se mírně houpe až do Mergal de Fernamental. To mám dneska ujeto kromě bloudění po městě asi 50 kilometrů. Je už taky asi půl osmé a tak u řeky hledám pěkné místo k přespání. Podařilo se. Stavím stan a vařím večeři. Pak se snažím zaznamenat dojmy dnešního dne, ale bolí mne ve stanu tak záda, že raději uléhám a pokouším se usnout. V noci se ale budím zimou a tak si vytahuji druhý spacák a jsem velmi rád, že ho mám. Inu, jiný kraj, jiné počasí. Ve dne vedro a v noci “kosa”. Je znát, že je ještě jaro a to i ve Španělsku.

Historické památky po cestě

Čenda, L.P 22.4.2017

 
 
 
 


Co je nového u kamarádů:

MoNaKo - MOdelařina NA KOleně
MoNaKo - veškeré informace (nejen) o modelech lodí
RC.305
RC.305 - stránky věnované RC autům, scale a expedicím.