Úvod


 

 

Svatojakubská cesta nebo Cesta svatého Jakuba (španělsky Camino de Santiago) je název historické sítě dvanácti poutních cest, která vedou ke hrobu svatého Jakuba staršího v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii.

Svatý Jakub, Kristův učedník kázal v Hispánii. Kolem roku 800 byl pohřben v Santiagu v archeologicky doloženém zastřešeném hrobě z let 813-833. Místo následně padlo do rukou Maurů. Roku 814 se podle legendy objevily hvězdy, jež ukázaly cestu ke ztracenému hrobu a 25. července byly ostatky znovu nalezeny. Na místě Jakubova hrobu byl vystavěn prostý jednolodní kostel, jenž se stal poutním místem, a proto byl od roku 1150 přestavěn na trojlodní baziliku.

První doložená pouť do Compostely se uskutečnila roku 951 a vykonal ji francouzský biskup z Le Puy. Podél cesty byly postupně vztyčovány orientační kameny, kamenné kříže, boží muka a studánky. Vznikla radiální síť 12 poutních cest, vedoucí z Itálie, Francie i Portugalska. Dále při ní byly zřizovány kaple, kostely a kláštery, poskytující poutníkům asyl.

Symbolem dlouhotrvající poutě se již ve středověku stala mušle hřebenatka, ať již skutečná, nebo vyobrazená na poutním odznaku, někdy proťatá dvěma poutnickými holemi, dále láhev na vodu z tykve, klobouk se širokou krempou proti slunci, pláštěnka se širokým límcem a poutní hůl z větve s vyřezaným prstencem a kuličkou na konci rukojeti. Od roku 1987 je platný systém směrových značek s touto mušlí a žlutých šipek.

Na českém území se původní ustálenou trasu v celé délce nepodařilo zjistit, ačkoliv i odtud ve středověku poutníci putovali. Přibližně ji vytyčují kostely zasvěcené svatému Jakubovi. Jistý bod býval v Praze a od poloviny 13. století jej vyznačuje chrám sv. Jakuba kláštera minoritů na Starém Městě. Obdobně při hlavní zemské stezce se výchozím místem staly kostely sv. Jakuba v Jihlavě a v Brně.

Náš svatojakubský vyslanec Čenda pojede celou cestu cca 3000 km na jídním kole s alternátorem v náboji. Veškerou energii potřebnou ke spojení s civilizací tak bude vytvářet čistě ekologickou cestou a sníží tak ekologickou zátěž planety.

Nejdůležitějším rysem Čendova putování však je směr - na rozdíl od běžných poutníků většinu cesty pojede NARUBY. Jak a proč zvolil tak nezvyklý způsob je obsahem následující první kapitoly, kterou už sepsal sám cestovatel.  
 
 
 


Co je nového u kamarádů:

MoNaKo - MOdelařina NA KOleně
MoNaKo - veškeré informace (nejen) o modelech lodí
RC.305
RC.305 - stránky věnované RC autům, scale a expedicím.