Socialistická cenzura

 

 
V dobách “reálného socialismu” bylo třeba prosté občany velmi často ochránit před “špatnými” myšlenkami a názory. Od toho byla cenzura, ale vznešeně se schovávala za zkratkou ČUTI (Český úřad pro tisk a informace), resp. FUTI (ta byla federální).
 
Nabízím tu pár ukázek z její činnosti.
 
 
Kdo by si myslel, že to měli ti hoši jednoduché, ten by se mýlil. Velmi často “stačilo slovo a zasmrádla celá kniha”, jak říkával Jan Werich. A že těch slov bylo!
 
Nedávno zase reprízovali seriál “Chalupář”, přičemž dnes už si asi málokdo vzpomene, že úvodní písničku v podání Waldemara Matušky nahradila po jeho emigraci orchestrálka.
 
A oslavný filmový epos Otakary Vávry “Sokolovo” jsme nemohli vidět vůbec, protože velitele jednotky, hrdinu Sovětského svazu, Otakara Jaroše, který statečně zahynul na konci filmu a kterého hrál Martin Štěpánek (prohřešil se také emigrací - ale ke klatbě mnohdy stačila i zdánlivě neškodná věta na jevišti nebo dokonce v hospodě) nešlo tak jednoduše vystřihnout z děje, jako např. titulky úspěšných komedií dovolených s Andělem (i to už si při častých reprízách tohoto filmu v duchu raných dob “socialistického realismu” málokdo vybavuje).
 
Nachystal jsem tu pro vás pár bonbonků z jejich práce “za naše lepší zítřky”:
 
Když někdo nebo něco přebývalo, jako tady soudruh Clementis - zrádce lidu (byl falešně obviněn a v rámci vykonstruovaných “procesů” v 50. letech minulého století odsouzen k trestu smrti) tak se to vyretušovalo (ale důsledně, tj. nejenom z fotografií, ale i z filmů, učebnic dějepisů i vzpomínkové beletrie, či filmových medailonů - vzpomínám např. na V. Neckáře, který v TV pro své fanynky vyprávěl o svých uměleckých začátcích, ale o M. Kubišové ani slovo, ani fotografie, ani retrospektivní písnička)
 
Když se naopak někoho nebo něčeho nedostávalo, jako tady nadšené davy zdravící svého druhého dělnického prezidenta (tenkrát se asi ještě nedělaly čárky za účast), tak se to dodalo dodatečně (teoreticky je možné, že ty davy naopak třeba někdo “umazal”, ale já bych tomu moc nevěřil). Později v TV přenosech z podobných akcí se dalo usoudit na skutečný počet účastníků - bylo jasné, že čím níže byly kamery umístěny, tím méně lidí přišlo.
 

Tuhle ukázku cenzury pro mě objevil Dr. Just (historik, autor, herec), který ji definuje jako první příklad v dějinách, kdy bylo výtvarné dílo přeloženo do češtiny.
 
Jedná se o obraz Pietera Bruegela z r. 1566 “Svatební tanec v přírodě”, kde “překladatel” v souborné publikaci Bruegelova díla vyretušoval vzedmuté poklopce svatebčanů.
 
V následujících dvojicích obrázků jsou vždy nalevo originální příklopce a napravo pak jejich “překlad” do socialisticky mravné češtiny :-D

 

26.3.2009


Co je nového u kamarádů:

MoNaKo - MOdelařina NA KOleně
MoNaKo - veškeré informace (nejen) o modelech lodí
RC.305
RC.305 - stránky věnované RC autům, scale a expedicím.