Mé zkušenosti s přídavným elektromotorem na lehokole


 
Už první vyjížďky na mém čerstvě pořízeném lehokole, resp. první v podstatě nepatrné stoupání (bydlím na kopci, a tak každý návrat je “do kopce”) mi daly jasně najevo, že se silami, které mám ve svém věku a po mnohaleté absenci jízdy na kole k dispozici, se bez cizí dopomoci bohužel neobejdu:-(

Jen pro úplnost dodávám, že má absolutně první vyjížďka na mém čerstvě pořízeném lehokole se konala téměř o půlnoci, protože jsem nechtěl za dne bavit kolemjdoucí, kdyby se mi nedařilo zvládat rozjezd. Nakonec jsem byl příjemně překvapený, že jsem se rozjel hned při druhém pokusu:-)
 

 
Věřím na OSUD, který mj. zařídil, že už třetí den po té, kdy jsem zahlédl obrázek mého kamaráda a na první pohled jsem se do lehokola přímo vášnivě zamiloval, jsem si vezl domů své první lehokolo. A tak věřím, že tentýž OSUD zařídil, že v obci Nehvizdy (u Prahy), kterou dennodenně 2x projíždím do a ze zaměstnání, nechal vzniknout firmě Ekolo-kolo.cz, takže “elektrifikace” mého lehokola byla otázkou opět jen pár dní.
 

Pana Modráka, který tuto firmu provozuje, nijak má atypická (marná sláva, lehokola moc běžná nejsou - v mém okolí stále existují lidé, kteří netuší, o čem to vlastně hovořím, když vyprávím o svých “lehokolistických” zážitcích:-D) zakázka nezaskočila.
 
Naopak, kromě toho, že mi mé lehokolo za nijak přemrštěnou cenu přestavěl, mi také nezištně nabídl své know-how a jednak korigoval některé mé (z mého pohledu “geniální”:-D) nápady, a jednak nabídl prostá, přitom ale vysoce účinná řešení problémů, se kterými jsem si ve své neznalosti nevěděl rady (např. uchycení akumulátoru).
 

 
Mé konkrétní zkušenosti s přídavným elektromotorem na mém lehokole

 
Předesílám, že jsem se po zralé úvaze rozhodl pro verzi přídavného elektromotoru, od kterého očekávám pomoc jen ve chvílích, kdy se mi momentálně nedostává sil - mohu s klidným svědomím potvrdit, že těchto okamžiků (kdy lehokolo neušlápnu vlastními silami), mj. i díky domácímu posilování na mém lehorotopedu, postupně ubývá:-)
 

I díky tomuto rozhodnutí jsem mohl sáhnout po levnější variantě elektromotoru, tj. elektromotoru vpletenému do kola.
 
Jak píši v příspěvku o typech přídavných elektromotorů, mnou zvolený motor může být vpleten do předního nebo do zadního kola.
 
Z obrázku je patrné, že jsem zvolil druhou variantu, přičemž pro to nemám žádné “odborné” zdůvodnění - prostě mi to připadalo subjektivně vhodnější:-)
 

Zvolil jsem proto sadu “Kit 250W + 6Ah LiFePO4 frog aku” doplněnou o pedálový PAS senzor a o další páčku pro ovládání rychlosti, umístěnou na zadku opěradla pro usnadnění chůze s lehokolem do příliš strmých svahů.
 
Byť má při stejných rozměrech o 40% nižší kapacitu než akumulátor Li-ion, dal jsem pro jeho bezúdržbovost a téměř nezničitelnost přednost akumulátoru LiFe, a to na základě svých osobních zkušeností s LiFe akumulátory, kterými vybavuji své RC modely - např. s akumulátorem mého modelu ThunderTiger ZK-2 (na obrázku) po mém dvouletém výpadku ze série závodů Mini Offroad Čelákovice bylo možno hned závodit! Za ty dva roky bez jakékoli údržby ztratil (nikoli nevratně - pouze jen v rámci samovybíjení!) jen pár desítek mAh!:-)

 
Kit 250W + 6Ah LiFePO4 frog aku je vybaven elektromotorem 250W s volnoběžkou, který má zanedbatelné pasivní odpory při jízdě bez dopomoci a který v kombinaci s páčkou pro ovládání rychlosti na zadku opěradla v případě potřeby nabízí celkem 4 druhy regulace příšlapu:
 

  1. příšlap řízený PAS (Pedal Assist System) senzorem - ten můj (na obrázku) vyšle řídící jednotce, kdykoli pootočím pedály (resp. “trojtalíř”) o 72° (360°/5), jeden magnetický pulz, přičemž řídící jednotce trvá od prvního vyslaného pulzu obvykle cca dvě sekundy, než vyhodnotí, že mi má elektromotor pomáhat, nebo naopak od posledního pulzu (v okamžiku, kdy přestanu šlapat), že má se svou pomocí přestat:-)
     
    V praxi to vypadá tak, že první zhruba dvě šlápnutí jdou šlapky velice ztuha, načež mé lehokolo vyrazí vpřed s maximální akcelerací. Naopak, když při dojezdu např. ke křižovatce šlapat přestanu příliš blízko její hranice, má motor snahu mě do křižovatky vehnat:-) Naštěstí řídící jednotka okamžitě reaguje na pohyb brzdových páček:-)
     
    Přiznám se, že nejprve mi tato forma asistence na mém lehokole vadila a regulaci pomocí PAS senzoru jsem vůbec nezapínal. Časem jsem si ale zvykl, naučil se nezbytné předvídavosti a, protože se jedná o pro akumulátor energeticky nejnáročnější formu regulace (jelikož pomáhá trvale udržovat maximálně možnou cestovní rychlost), používám tento režim obvykle v okamžiku, když spěchám, blížím se k domovu a vím, že v akumulátoru mám ještě dost energie:-)
     
     
  2. okamžitý příšlap řízený v závislosti na natočení páčky ovladače na rukojeti řídítek
     
    Ten využívám nejčastěji, a to mj. z následujících důvodů:

    • je výhodný při rozjezdu (především do kopce);
    • umožňuje bezpečný průjezd křižovatek (zvlášť pokud z nějakého důvodu nemám včas podřazeno na lehký převod);
    • umožňuje např. pohodlné zdolání náhlého krátkého stoupání (aniž bych byl nucen pouze na moment, tj. po dobu stoupání, podřadit a pak znovu přeřadit na předchozí rychlostní stupeň);
    • usnadňuje „rozšlapání se“ do optimální frekvence šlapání (kadence), když necitlivě skokem přeřadím na těžší převod;
    • v neposlední řadě pak ti, kdož znají zúžené úseky přecpaných pražských cyklostezek (např. ty podél Vltavy), docení možnost bleskového předjížděcího manévru:-)

     

  3. příšlap řízený tempomatem, což je výhodné např. při jízdě do táhlého dlouhého kopce
     
    Ovladač tempomatu mám na levém řidítku
     
    Díky němu lze nastavit konstantní míru příšlapu - stisk červeného tlačítka fixuje hodnotu příkonu motoru odpovídající natočení výše zmíněné páčky ovladače na rukojeti řídítek). Funkci tempomatu vypíná opětovný stisk červeného tlačítka tempomatu, stejně jako stisk některé z brzdových pák;
     
     
  4. mé lehokolo je navíc vybaveno ovladačem rychlosti i na zadní straně sedla, takže narazím-li na stoupání natolik strmé, že ani součet výkonů mého šlapání a 250W přídavného elektromotoru nedokáže mé lehokolo pohánět vzhůru, nezbývá mi nic jiného, než slézt a pěšky ho vytlačit.
     
    Díky tomuto přídavnému ovladači rychlosti na zadní straně sedla, místo abych své lehokolo do kopce tlačil, nechávám se jím ve skutečnosti do kopce vytáhnout:-D

    5.  

 
Sečteno a podrtženo:
 
Vzhledem k tomu, že jak požadavky na přídavný elektromotor (leho)kola, tak míra schopnosti využívat pomoci tohoto elektromotoru je u každého jedince záležitost ryze individuální, mám tentokráte pouze jediné doporučení:
 
Pokud “elektrifikujete” lehokolo, nezapomeňte na montáž přídavného ovladače rychlosti na zadní straně sedla!
 
K odlišnostem lehokola mj. patří i to, že se (oproti klasickému bicyklu) hůře tlačí do kopce - mohu potvrdit z vlastní praxe, že je příjemné, nechat se mým lehokolem do sebestrmějšího kopce vytáhnout!:-)
 

 

19.4.2014