Absolvovat kvalitní kurz bezpečné jízdy na motocyklu má vždy smysl!


 
Když jsem v zimě popisoval svůj způsob zvládání smyků na skútru, doporučoval jsem navštívit nějaký kvalitní kurz smyku a uvedl jsem odkaz na článek Jakuba Janaty na webu www.motorkari.cz Kurz bezpečné jízdy na motorce ano či ne?. A jak jsem byl tématu plný, hned jsem se do něj, na základě tohoto odkazu, sám přihlásil.
 
Jak se ale začal blížit jeho termín, mé nadšení mě opouštělo (především proto, že jakmile slezl sníh ze silnic a ty, oschlé a s narůstající teplotou, dávaly minimální šanci ověřit a porovnat si mé zkušenosti se zvládáním smyku), takže jsem v sobotu 18.5.2013 odjížděl do Kolína s pocitem, že mi tento kurz nemá co nabídnout… Jak se ale ukázalo, velmi jsem se mýlil - dokonce mi pomohl, jak popíši dále, objevit i jednu “ameriku” :-D
 
Takže se v tomto příspěvku mj. pokusím přesvědčit ty z vás, a to bez ohledu na vaši řidičskou vyspělost, typ nebo výkon vašeho stroje, kteří máte podobný pocit (že jim tento kurz nemá co nabídnout), že se mýlíte a že navštívit právě tento kurz v Kolíně, pořádaný p. Landou má smysl i pro vás :-)
 
Chtěl bych poděkovat p. Landovi za svolení k použití jeho fotografií v tomto mém příspěvku - kromě jediné jsou autory všech buď on nebo jeho sestra.
 
 
 
Nemá smysl, abych tu znovu popisoval obsah kurzu, který ve výše zmiňovaném článku kvalitně popsal p. Janata. Místo toho se tu s vámi podělím o některé své pocity
 

V mém mylném pocitu, že mi kurz nebude mít co nabídnout, mě hned po příjezdu utvrdil i pohled na můj skútr, určený pro “strejcovské” poježdění, který mezi výkonově nadupanými mašinami ostatních účastníků kurzu působil poněkud nepatřičně :-D
 
Právě tomuto pocitu (že tam jsem zbytečně), myslím si, vděčím za tolik chybných odpovědí u úvodním testu, kdy jsem se nechal nachytat na zavádějící formulaci otázek a místo, abych se zamyslel, jsem chybně (protože zbrkle :-D) odpověděl… Nejvíce se stydím jako “pilot” RC motocyklu za odpověď na otázku: “pokud potřebujeme s motocyklem při běžné rychlosti náhle změnit směr jízdy nebo náhle zvětšit náklon v zatáčce”, kdy místo správné odpovědi (řidítka tlačíme proti směru zatáčení, tzv. “kontra”) jsem zvolil odpověď, že “nakloníme tělo motocyklu na stranu, na kterou potřebujeme zatočit”! :-D
 

Naštěstí tento úvodní test má účel především didaktický, tj. slouží k prohloubení účinku výuky, protože vše nejprve vysvětlí p. Landa ústně a následně si téměř vše z testu frekventanti kurzu vyzkouší v průběhu dne na vlastní kůži. A tak, jak už v dávnověku objevil J.A.Komenský :-), kombinace vzpomínky na svou (ne)správnou “teoretickou” odpověď, následného vysvětlení vyučujícím a autentického osobního zážitku, uloží získanou vědomost do paměti mnohonásobně pevněji, než samotné vysvětlení nebo jen samotný autentický zážitek :-)
 

 
Jsem přesvědčený, že tím hlavním argumentem, proč absolvovat právě tento kurz v Kolíně je skutečnost, že p. Landa je velmi dobrý, ne-li vynikající pedagog.
 
Nejenom, že umí na motocyklu správně jezdit, ale umí to i naučít. A vlastně nejenom to - z něho i jeho sestry, která mu asistovala, přímo čiší, že to nedělají ani pro peníze, ani pro falešnou prestiž, ale čistě a jen z nutkavé potřeby předat alespoň něco ze své dovednosti druhým a pomoci jim tak ochránit je před možnými škodami vzniklými z neznalosti. A o tom, že škody vzniklé užíváním motocyklu mohou být nejenom katastrofické, ale i fatální, nelze pochybovat :-(
 

P. Landa dokáže nejenom názorně ukázat “jak” (ostatně motem jeho Motoškoly je “Není důležité na čem, ale jak”), ale následně i srozumitelně popsat, v čem dělá frekventat chybu, a citlivě ho postupně přivést do stavu, kdy se této chyby zcela nebo alespoň částečně zbaví.
 
Typickou ukázkou byla jedna z nás, která se rozhodla tento kurz absolvovat v důsledku předchozího nepříjemného pádu na svém motocyklu. Z počátku bylo nepřehlédnutelné, jak je z jízdy, díky vzpomínce na pád, vystrašená, a z toho důvodu při jízdě vytuhle toporná… Pod vedením p.Landy a jeho sestry na konci kurzu zvládla v nezbytném uvolnění dokonce i předjížděcí manévr ve vysoké rychlosti!
 

 
Pokud jste si nepřečetli mnou doporučovaný článek p. Janaty, pak jen ve stručnosti zmíním ty zásadní činnosti, které jsme v průběhu dne procvičovali:

  • simulace pojíždění v koloně vozidel po městě - přímá jízda extrémně pomalou rychlostí, zastavení a následné rozjetí se bez vybočení ze směru jízdy
  • aplikace správného sledování provozu ve směru jízdy motocyklu - princip “pohled vede”
  • intenzivní brzdění na kluzkém povrchu
  • intenzivní brzdění na kvalitním povrchu
  • předjížděcí manévr
  • kombinace intenzivního brzdění a následného předjížděcího manévru
  • zásady 1. pomoci havarovanému motorkáři

A tady jsou mé pocity:
 

 
Simulace pojíždění v koloně vozidel po městě
 

Hned tahle první disciplína srazila hřebínek mému, jak se ukázalo, neoprávněně přehnanému :-) sebevědomí - protože jestli jsem si byl na počátku kurzu něčím stoprocentně jistý, pak tím, že tuhle disciplínu (díky svému téměř každodennímu proplétání se pražskými zácpami a pomalými dojezdy na světelných křižovatkách) zvládnu “levou zadní” :-D
 
Jak se ten den ale nejednou ukázalo, to, že je člověk více méně vyježděný, ještě neznamená, že má i správné návyky. A že bez kvalitní zpětné vazby mu hrozí, že tyto své chybné návyky bude považovat i nadále za správné a kvalitní :-(
 
Mé pocity, když jsem zjišťoval, že přes veškeré mé úsilí se mi ne vždy daří udržet se se svým skútrem ve vymezeném koridoru, byly totožné s těmi, když jsem poprvé vyjel se svým RC modelem na závodní dráhu a marně se ho snažil na ní udržet - i tehdy jsem byl nepříjemně překvapený z toho, jak moc byly mylné mé pocity z ježdění na volné ploše, že mám svůj model dokonale pod svou kontrolou :-D
 

 
Sledování provozu ve směru jízdy motocyklu - princip “pohled vede”
 
Tak tohle byla má “objevená Amerika” díky tomuto kurzu - princip “pohled vede” jsem samozřejmě znal, ale díky absenci zpětné vazby jsem se i mylně domníval, že ho i správně aplikuji :-D
 
A opět jsem zažíval pocity totožné s těmi z mé RC modelářské praxe :-) Tentokrát ze své první účasti na skutečném závodu, kdy mi mí zkušenější kolegové objasňovali, v čem dělám při “pilotování” modelu chyby a především jak je napravit. I tehdy jsem byl fascinovaný, jak málo stačí (pokud člověk použije ten správný “grif”), aby RC model nebo můj skútr se začal jakoby starat sám o sebe :-)
 

Na obrázku vpravo je patrný můj zdánlivě nesmyslný pohled “za roh” při průjezdu prudkou zatáčkou (místo, abych se jako doposud díval jen před skútr). Ale ono to funguje! Od okažiku, kdy jsem se pod vedením p. Landy začal tím správným(!) způsobem dívat co nejdále, kam skutečně jedu (tj. v tomto případě opravdu za roh), můj skútr se zklidnil a naprosto plynule, jakoby sám od sebe začal zatáčet, aniž by mě to stálo jako doposud, nějaké enormní úsilí :-)
 
Přímo instruktážní je pak obrázek z následující série zcela vpravo dole - oči ve vodorovné rovině naprosto nezávisle na naklonění a momentálním směru jízdy skútru sledují prostor, kudy hodlám v nejbližších chvílích ve skutečnosti projet :-)

 
Intenzivní brzdění na kluzkém povrchu
 
Tak tuhle disciplínu jsem si maximálně užíval. Už proto, že se nejvíce blížila zadání, kvůli kterému jsem se do kurzu původně přihlásil, tj. “škole smyku”. Využili jsme pro ní část dráhy s asfaltem pokrytým prachem a jemným pískem.
 
Upřímně řečeno, nebýt výzvy a předvedení p. Landou, nikdy by mě nenapadlo takhle naplno, tj. až do plného smyku předního nebo zadního kola, testovat své schopnosti (ale i schopnosti mého skútru!) intenzivně brzdit na kluzkém povrchu :-)
 
 
Intenzivní brzdění na kvalitním povrchu, předjížděcí manévr a kombinace obého
 
Všechny tyto činnosti slouží k řešení krizové situace pro motorkáře, tj. k odvrácení, ev. alespoň minimalizaci možných následků střetu s překážkou na silnici.
Tady jsme využili šťastné polohy kolínského cvičiště, před kterým vede dnes slepá silnice (Žižkova) v důsledku toho, že je přerušena obchvatem Kolína (silnice č.38), takže jsme si na ní na závěr dne mohli tyto činnosti nazkoušet i při rychlostech kolem 100km/hod.
 

Začali jsme ale samozřejmě pozvolna z nízkých rychlostí na cvičišti, a také postupně, tj. nejprve intenzivní brzdění, pak samotný předjížděcí manévr, kde jsme se učili využít v úvodu zmiňovaného “kontra”, tj. rychlého “podlomení” motorky do bočního náklonu zatlačením do řídítek na té straně, kam potřebuji rychle zatočit (viz. horní dva obrázky). A nakonec jsme obě činnosti spojili dohromady.
 
Za sebe jen lituji, že kurz není víkendový tak, aby pak celou neděli bylo možné procvičováním těchto činností je zafixovat do podvědomí, aby až by se člověk ocitl v krizové situaci, nemusel o nich přemýšlet a bezděky je úspěšně provedl :-)
 
Každopádně právě možnost obnovit si tuto zkušenost a pokud možno jí zafixovat do svého podvědomí mě přivedla k rozhodnutí, že minimálně příští rok (ale spíše každoročně) si tento kurz v Kolíně zopakuji.
 
Je to obdobné, jako s poutáním se pokaždé v automobilu bezpečnostním pásem - možná ho člověk za celý život ani jednou nevyužije, ale pokud nebude připoutaný třeba i jen jednou jedinkrát, ale zrovna v okamžiku, kdy by mu mohl zachránit život, je to stejné, jako by se nepoutal nikdy :-( Je tedy možné, že intenzivní brzdění nebo předjížděcí manévr nebudu nikdy potřebovat, ale pokud ano, pak mi bude jen ku prospěchu, že jsem si ho pod vedením p. Landy nacvičil, resp. jsem si tu a tam tuto zručnost oživil :-)
 
Zásady 1. pomoci havarovanému motorkáři
 
Sestra p. Landy obětavě posloužila jako figurantka, přičemž ten nás nezatěžoval ani teorií, ani množstvím variant, ale opět velmi názorně a srozumitelně předvedl to nejdůležitější, co je zvládnutelné zdravotnicky nevzdělaným smrtelníkem :-)
 

Když jsme pozdě večer končili, byli jsme všichni docela utahaní, ale všichni (a to bez ohledu na to, kolik jsme v životě na jedné stopě už “navrčeli” kilometrů) jsme se shodli v tom, že jsme rozhodně neprohloupili tím, že jsme se kurzu zúčastnili :-)
 

 
 
 
Sečteno a podtrženo:
 
Jsem přesvědčený, že absolvovat Kurz bezpečné jízdy na motocyklu v Kolíně, pořádaný p. Landou má smysl pro kohokoli, kdo to s jízdou na motocyklu myslí jen trochu vážně, a to a to bez ohledu na jeho řidičskou vyspělost, typ nebo výkon jeho stroje (”není důležité na čem, ale jak”):
 

  • začátečníkovi nabízí možnost získat hned od začátku správné návyky;
  • pokročilému nabízí naopak možnost buď objevit, které návyky má špatné a které má naopak správné, přičemž mu dá účinný návod, jak se těch špatných zbavit a ty dobré mu pomůže zafixovat;
  • špičkovému umožní ověřit si, že je skutečně špičkový, ev. mu dá možnost porovnat se s p. Landou :-)

 
Stávající cena kurzu (1.950Kč) je v porovnání s cenou prvků pasivní (”když už se válíme”) bezpečnosti (kvalitní oblečení, chrániče, plus kvalitní boty), zcela zanedbatelná, přičemž absolvování kurzu dává šanci nemuset je v budoucnu využít, a lze ho proto vnímat jako velmi levný, ale velmi účinný prvek aktivní (”aby nás nikdo nesundal”) bezpečnosti :-)

 

13.6.2013


Co je nového u kamarádů:

MoNaKo - MOdelařina NA KOleně
MoNaKo - veškeré informace (nejen) o modelech lodí
RC.305
RC.305 - stránky věnované RC autům, scale a expedicím.